Jak se dělá pancéřovaný mercedes ?


Kulka vypálená z běžné pistole prostřelí bez problémů osmery boční dveře klasického automobilu. Pokud ale sedíte v autě, které předtím měli v práci specialisté divize Mercedes-Benz Guard ze Stuttgartu, můžete si být jisti, že vám pomatený šílenec, lupič či cílevědomý terorista ozbrojený takzvanou krátkou střelnou zbraní neublíží.
Redaktor Aktuálně.cz měl možnost si přímo v prostorách automobilky ve Stuttgartu prohlédnout vůz Mercedes-Benz třídy E po zkouškách, kdy na jeho karosérii bylo pod úhlem 90 i 45 stupňů vypáleno mnoho desítek ran.
Ani jedna z nich nepronikla dovnitř, byť například skla v bočních dveřích jsou vinou polykarbonátu použitého na zesílení klasických okének v místech zásahů projektilů nepěkně hluboko vyboulena dovnitř.
Dělají se dvě verze pancéřování.Jenže, takto vypadají okénka pouze v lehčeji pancéřované třídě E, která je upravena v takzvané čtvrté třídě, označované VR4. Mercedes-Benz třídy S, jak v klasickém provedení, tak i ve verzi Pullman a rovněž terénní třída G, se pak upravuje na stupně ochranyVR6 a 7, která odolá i vojenským zbraním.Okénko takového vozu pak v místě nárazu kulky zčerná, napraskne, ale tvar zůstane zachován.
Je zde velký podíl ruční práce:

Úprava automobilu na čtvrtý bezpečnostní stupeň je samozřejmě výrazně levnější i jednodušší. Měli jsme možnost Mercedes-Benz třídy E Guard řídit z Prahy do Stuttgartu a oproti běžnému vozu se jeho jízdní vlastnosti liší jen velmi málo. Automobil totiž má hmotnost 2130 kilogramů, s čímž si osmiválcový motor snadno poradí. V zatáčkách jsou sice cítit o stupínek větší náklony karosérie, ale auto s jistotou drží zvolenou stopu.
Auta jsou vyšší hmotnosti přizpůsobena.Naprosto jiné jsou zážitky s vozem pullman, jehož řízení jsme si také na německé dálnici mohli vyzkoušet. Není divu, automobil, který má sám o sobě úctyhodné rozměry, má v sobě instalován pancíř a další výbavu, která hmotnost vozu navýší na hodnotu přes pět tun. (Podobně pak váží upravené "géčko").
Skla jsou vrstvená a pěkně silná:

Několik horkých chvilek způsobí při každé jízdě po dálnici auta, která se napasují do mezery před tento vůz a pak prudce brzdí před dalším automobilem. Zpomalit takový vůz i z rychlosti kolem 150 kilometrů za hodinu na "kamionovou" rychlost vyžaduje nejen dostatek času, ale i síly v noze šlapající na pedál. A to přesto, že se do brzdových kotoučů zakusuje ne jeden, ale hned dva třmeny. Logicky jsou pro tyto vozy vyvinuty i jiné nápravy a další namáhané prvky. Každá nová generace prochází důkladným testováním, včetně jízdních prověrek.
Rozdíl ve hmotnosti mezi "éčkem" a "eskem" člověk okamžitě pochopí po vstupu do vstupní síně výrobní haly divize Guard, kde jsou vystaveny řezy oběma vozy. Zatímco totiž v éčku člověka kromě běžných plechů jako ve zcela sériovém voze obklopuje několikamilimetrový přídavný plech, který se po zásahu kulky z pistole sice vyboulí, ale projektil nepustí dál, v těžce pancéřované třídě S je pancíř o tloušťce téměř jeden centimetr. Je nejen pod střechou, ve dveřích, za zadními sedadly a na podlaze, ale například i ve sloupcích nesoucích střechu, chrání prostor pro cestující v klimatizaci, v místech napojení dveří ke karosérii i v místě, kde je připevněno vnější zpětné zrcátko.Jen tam, kde z prostorových důvodů ocel být nemůže, jsou použity jiné, stejně účinné materiály.
Speciální tlačítka ukrytá v místě, kde bývá popelník:

Ruční práce je nezbytná.

Výroba vozu divize Guard, který se zvenčí vizuálně neliší, začíná svařením karosérie na stejné lince, jako se dělají běžné vozy třídy E a S. Pak ovšem z haly pro sériové modely přejede skelet na pracoviště specialistů vyrábějících pancéřované vozy. Pláty speciální oceli (v případě nejvyššího stupně ochrany) se nařežou vodním paprskem na díly, které budou po svaření do celku tvořit neprůstřelnou klec pro posádku.

Dílů je zhruba 550. V hale převažuje ruční práce, díly, které je třeba ohýbat, přidržuje pod lisem také lidská ruka a současně správný tvar budoucího dílu kontroluje také člověk. V hale jsme v různém stádiu rozpracovanosti viděli několik desítek vozů, včetně pullmanů.
Když je pancíř a další ochrana vestavěna do sériové karosérie, putuje vůz zpět na sériovou linku k nalakování (98 procent vozů je v černé barvě) a pak se vrací ke specialistům na linku ruční montáže. Zde vůz postupně dostává kabely, skla, vnitřní výbavu, i motor a nakonec kola se speciálními pneumatikami. Ty zaručují jízdu do vzdálenosti desítek kilometrů i po naprosté ztrátě tlaku vzduchu. Každý vyrobený vůz podstoupí důkladnou testovací jízdu. Řidiči těchto limuzín pak absolvují speciální školení, ve kterém se cvičí i chování v rizikových situacích.
Takto pak vidí vůz veřejnost:

Podle požadavků může mít pancéřovaný automobil, zejména verze pullman, pro přepravu státníků nejrůznější speciální výbavu, včetně hasicího systému, autonomního zásobování vzduchem pro případ plynového útoku, v kufru se logicky nalézá modrý maják, ochranka může využít například komunikační zařízení s okolím, aniž by musel otevírat okénko či dokonce ochromit útočníky zvukovou bombou.
Přepravované osoby mají logicky k dispozici nejvyšší komfort, včetně velké vysouvatelné televizní obrazovky, přepážky neprodyšně oddělující prostor pro cestující od toho pro řidiče, bar, ledničku, vysouvatelných stolků, polohovatelných sedaček a dalších prvků.
zdroj: auto.aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=749059

Kulka z běžné pistole určitě neprostřelí 8 dvířek automobilů za sebou. Desert Eagle možná, ale 9 mm Luger určitě ne.

Zajímavý článek up

velmi zajímavé. Někde jsem viděl i dokument a bylo tam řečeno, že moc záleží na úhlu střely.

také sem už pár videii o pancéřování viděl a je to kolikrát neuvěřitelná práce,tohle je celkem pohoda když to jede od nového auta,ale když se to dodělává časem(hlavně v rusku)to je masakr,všechno ven,svařit klec a pak zas všechno dovnitř